Deratizace je odborný termín pro likvidaci hlodavců, zejména myší, krys a potkanů, kteří mohou představovat závažné zdravotní a ekonomické riziko pro lidská sídla i zemědělství. Hlodavci jsou častými přenašeči nemocí, poškozují infrastrukturu a ničí zásoby potravin.
Význam deratizace
Hlodavci, zejména potkani, krysy (Rattus norvegicus, Rattus rattus) a myši (Mus musculus), jsou významní škůdci v lidských obydlích a průmyslových objektech. Jejich přítomnost je spojena s šířením nebezpečných nemocí, jako jsou leptospiróza, salmonelóza, tularemie nebo hantavirové infekce. Kromě zdravotních rizik mohou hlodavci způsobovat značné ekonomické škody, zejména v potravinářském průmyslu, zemědělství nebo stavebnictví, kde ohrožují zásoby potravin, materiál a elektrické instalace.
Deratizace je klíčovým krokem k zajištění hygienických standardů ve veřejných i soukromých prostorách a k minimalizaci zdravotních rizik pro lidi a zvířata.
Metody deratizace
Existuje několik přístupů k deratizaci, které lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: chemické a nechemické metody. Obě tyto metody mají své výhody a nevýhody, a často jsou používány v kombinaci pro dosažení maximální efektivity.
1. Chemické metody
Chemická deratizace je založena na použití rodenticidů, tedy jedů určených k hubení hlodavců. Tyto přípravky se aplikují buď přímo do prostředí hlodavců, nebo se používají ve formě nástrah.
01
Antikoagulanty:
Jednou z nejčastějších skupin rodenticidů jsou antikoagulanty, které způsobují vnitřní krvácení hlodavců tím, že narušují srážlivost krve. Působí pomalu, což umožňuje, aby hlodavec nepojal podezření a nástrahu několikrát konzumoval. Mezi běžné látky patří warfarin, bromadiolon a difenakum.
02
Akutní jedy:
Tato skupina zahrnuje rychle působící toxiny, jako je fosfid zinku, který vede k rychlé smrti hlodavce. Používá se v případech, kdy je potřeba rychlého účinku, ale kvůli své toxicitě se musí aplikovat velmi opatrně.
03
Fumigace:
V uzavřených prostorech lze hlodavce likvidovat použitím fumigačních plynů, které jsou jedovaté a působí rychle. Tato metoda se používá zejména v skladištích nebo zásobárnách.
2. Nechemické metody
Nechemické metody jsou šetrnější k životnímu prostředí a bezpečnější pro ostatní živočichy či lidi.
01
Mechanické pasti:
Tradiční způsob deratizace zahrnuje použití mechanických pastí, jako jsou klasické sklapovací pasti nebo živolovné pasti. Tyto metody jsou oblíbené tam, kde je potřeba zachovat kontrolu nad tím, kolik hlodavců bylo usmrceno či odchyceno, nebo v případech, kdy není žádoucí použití chemie.
02
Elektronické pasti:
Novější formou mechanických pastí jsou elektronické pasti, které hlodavce usmrtí elektrickým výbojem. Tyto pasti jsou velmi účinné a umožňují snadné monitorování.
03
Ultrazvukové odpuzovače:
Tyto přístroje vydávají vysokofrekvenční zvuky, které jsou pro hlodavce nepříjemné, a snaží se je tímto způsobem odradit od vstupu do ošetřovaných prostor. Účinnost této metody je však stále předmětem diskuse.
Prevence opětovného výskytu hlodavců
Efektivní deratizace nespočívá pouze v likvidaci existující populace hlodavců, ale také v přijetí preventivních opatření, která zabrání jejich návratu. Zde jsou hlavní preventivní kroky:
01
Sanace a údržba objektů:
Zamezení přístupu hlodavců do budov je klíčovým preventivním opatřením. To zahrnuje utěsnění všech otvorů a prasklin, kterými by mohli hlodavci proniknout, zejména kolem dveří, oken a odvětrávání. Dále je důležité udržovat okolí objektů v pořádku, aby se hlodavci nemohli schovávat ve vysoké trávě, hromadách odpadků nebo nepořádku.
02
Skladování potravin:
Hlodavci jsou přitahováni snadno dostupnými zdroji potravy. Zásoby potravin by měly být skladovány v uzavřených nádobách, a to nejen v domácnostech, ale i v komerčních a průmyslových prostorách.
03
Hygiena a čistota:
Pravidelné čištění a udržování pořádku v interiérech i exteriérech je klíčové. Odpady by měly být likvidovány rychle a efektivně, aby se zabránilo přilákání hlodavců.
04
Ekologické metody:
Některé preventivní přístupy zahrnují využívání přirozených predátorů hlodavců, například koček nebo dravých ptáků. Tyto metody mohou být zvláště účinné v zemědělských oblastech, kde je přirozená regulace hlodavců žádoucí.
Nejvýznamnější zástupci
Myš domácí
Biologie
Myš domácí má šedohnědou srst se světlejším břichem. Má velké uši, protažený čenich, korálkovité černé oči a 5 prstů na každé noze. Ocas je tenký, stejně dlouhý jako tělo. Dospělec měří 7-10cm a váží 15-30g. Pohlavně dospívají ve 2 měsících a dožívají se 1 roku, výjimečně až 2 let. Samice mají za život 6-10 vrhů přičemž v jednom je 5-6 mláďat. Březost trvá 3 týdny. Mláďata se rodí holá a slepá. Sají mléko po dobu 3 týdnů.
Myši jsou všežravci. Denně spotřebují 3-5g potravy, zbytek hromadí v úkrytu. Vydrží několik dní bez vody. Nejčastěji se vyskytují na půdách, ve skladištích a v prostorech nad stropy.
Příznaky výskytu
Trus (černý, tvrdý, 3-8mm dlouhý a 1-3mm široký)
Stopy chodidel a ocasu na prašných površích
Stopy po hlodání
Větší počet myší je doprovázen typickým zápachem
Škody
Šíření choroboplodných zárodků
Úbytek a kontaminace potravin
Ohlodávání izolačního materiálu, kabelů, obalů, papíru apod.
Šíření
Migrace při nedostatku potravy.
Při převozu zboží.
Potkan (Rattus norvegicus)
Biologie
Hřbet bývá šedohnědý, břicho světlejší. Vyskytují se také ale jiné barevné odstíny včetně albínů. Čenich je tupý, ušní boltce viditelné a při přeložení dopředu nedosahují k očím. Ocas je hrubý a kratší než tělo. Dospělý potkan měří 22-30cm a váží až půl kila. Mláďata se rodí holá a slepá o délce 3cm. Pohlavně dospívají ve 3 měsících. Běžně se dožívají 1 roku, ve výjimečných případech až 2,5 let. Březost trvá 3 týdny a v jednom vrhu je 7-10 mláďat. Až 75% mláďat zemře.
Potkani jsou všežravci. Denně spotřebují až 20g potravy, zbytek hromadí v úkrytu. Potřebují pít každý den. Nejčastěji se vyskytují v blízkosti vod, ve sklepech a skladech. Venku si vyhrabávají nory.
Příznaky výskytu
Trus (šedohnědý, tupé konce, dlouhý 20mm a široký 5mm)
Nory (v případě jejich zasypání jsou během jednoho dne opět zprůchodněny)
Únikové cesty
Stopy po ocasu na prašných površích
Stopy po hlodání
Škody
Šíření choroboplodných zárodků
Úbytek a kontaminace potravin
Ohlodávání izolačního materiálu, kabelů, obalů, papíru apod.
Pokles povrchu v důsledku propadu nor
Šíření
Migrace při nedostatku potravy a přemnožení populace
Námořní dopravou
Krysa (Rattus rattus)
Biologie
Krysa se vyskytuje v několika barevných odstínech. Čenich je špičatý, uši velké (při přeložení dopředu přesahují přes oči), ocas je tenký a delší, než tělo. Dospělá krysa měří 14-23cm a váží až 250g. Běžně se dožívá 2 let, maximálně 4 roky. Mláďata se rodí holá a slepá. Pohlavně dospívají ve 3 měsících. Samice mají průměrně 6 vrhů v roce a 6-10 mláďat v jednom vrhu. Březost trvá 3 týdny.
Krysy jsou všežravci. Preferují zrní a mouku. Denně spotřebují 15g potravy, zbytek hromadí v úkrytu. Vydrží několik dní bez vody. Nejčastěji se vyskytují na půdách, ve skladištích a v prostorech nad stropy.
Příznaky výskytu
Trus (tmavý, tupé konce, až 10 mm dlouhý a 3 mm široký)
Stopy chodidel a ocasu na prašných površích
Stopy po hlodání
Škody
Šíření choroboplodných zárodků
Úbytek a kontaminace potravin
Ohlodávání izolačního materiálu, kabelů, obalů, papíru apod.
Šíření
Migrace při nedostatku potravy a přemnožení populace
Deratizace je odborný termín pro likvidaci hlodavců, zejména myší, krys a potkanů, kteří mohou představovat závažné zdravotní a ekonomické riziko pro lidská sídla i zemědělství. Hlodavci jsou častými přenašeči nemocí, poškozují infrastrukturu a ničí zásoby potravin.
Význam deratizace
Hlodavci, zejména potkani, krysy (Rattus norvegicus, Rattus rattus) a myši (Mus musculus), jsou významní škůdci v lidských obydlích a průmyslových objektech. Jejich přítomnost je spojena s šířením nebezpečných nemocí, jako jsou leptospiróza, salmonelóza, tularemie nebo hantavirové infekce. Kromě zdravotních rizik mohou hlodavci způsobovat značné ekonomické škody, zejména v potravinářském průmyslu, zemědělství nebo stavebnictví, kde ohrožují zásoby potravin, materiál a elektrické instalace.
Deratizace je klíčovým krokem k zajištění hygienických standardů ve veřejných i soukromých prostorách a k minimalizaci zdravotních rizik pro lidi a zvířata.
Metody deratizace
Existuje několik přístupů k deratizaci, které lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: chemické a nechemické metody. Obě tyto metody mají své výhody a nevýhody, a často jsou používány v kombinaci pro dosažení maximální efektivity.
1. Chemické metody
Chemická deratizace je založena na použití rodenticidů, tedy jedů určených k hubení hlodavců. Tyto přípravky se aplikují buď přímo do prostředí hlodavců, nebo se používají ve formě nástrah.
Antikoagulanty:
Akutní jedy:
Fumigace:
2. Nechemické metody
Nechemické metody jsou šetrnější k životnímu prostředí a bezpečnější pro ostatní živočichy či lidi.
Mechanické pasti:
Elektronické pasti:
Ultrazvukové odpuzovače:
Prevence opětovného výskytu hlodavců
Efektivní deratizace nespočívá pouze v likvidaci existující populace hlodavců, ale také v přijetí preventivních opatření, která zabrání jejich návratu. Zde jsou hlavní preventivní kroky:
Sanace a údržba objektů:
Skladování potravin:
Hygiena a čistota:
Ekologické metody:
Nejvýznamnější zástupci
Myš domácí
Biologie
Myš domácí má šedohnědou srst se světlejším břichem. Má velké uši, protažený čenich, korálkovité černé oči a 5 prstů na každé noze. Ocas je tenký, stejně dlouhý jako tělo. Dospělec měří 7-10cm a váží 15-30g. Pohlavně dospívají ve 2 měsících a dožívají se 1 roku, výjimečně až 2 let. Samice mají za život 6-10 vrhů přičemž v jednom je 5-6 mláďat. Březost trvá 3 týdny. Mláďata se rodí holá a slepá. Sají mléko po dobu 3 týdnů.
Myši jsou všežravci. Denně spotřebují 3-5g potravy, zbytek hromadí v úkrytu. Vydrží několik dní bez vody. Nejčastěji se vyskytují na půdách, ve skladištích a v prostorech nad stropy.
Příznaky výskytu
Škody
Šíření
Potkan (Rattus norvegicus)
Biologie
Hřbet bývá šedohnědý, břicho světlejší. Vyskytují se také ale jiné barevné odstíny včetně albínů. Čenich je tupý, ušní boltce viditelné a při přeložení dopředu nedosahují k očím. Ocas je hrubý a kratší než tělo. Dospělý potkan měří 22-30cm a váží až půl kila. Mláďata se rodí holá a slepá o délce 3cm. Pohlavně dospívají ve 3 měsících. Běžně se dožívají 1 roku, ve výjimečných případech až 2,5 let. Březost trvá 3 týdny a v jednom vrhu je 7-10 mláďat. Až 75% mláďat zemře.
Potkani jsou všežravci. Denně spotřebují až 20g potravy, zbytek hromadí v úkrytu. Potřebují pít každý den. Nejčastěji se vyskytují v blízkosti vod, ve sklepech a skladech. Venku si vyhrabávají nory.
Příznaky výskytu
Škody
Šíření
Krysa (Rattus rattus)
Biologie
Krysa se vyskytuje v několika barevných odstínech. Čenich je špičatý, uši velké (při přeložení dopředu přesahují přes oči), ocas je tenký a delší, než tělo. Dospělá krysa měří 14-23cm a váží až 250g. Běžně se dožívá 2 let, maximálně 4 roky. Mláďata se rodí holá a slepá. Pohlavně dospívají ve 3 měsících. Samice mají průměrně 6 vrhů v roce a 6-10 mláďat v jednom vrhu. Březost trvá 3 týdny.
Krysy jsou všežravci. Preferují zrní a mouku. Denně spotřebují 15g potravy, zbytek hromadí v úkrytu. Vydrží několik dní bez vody. Nejčastěji se vyskytují na půdách, ve skladištích a v prostorech nad stropy.
Příznaky výskytu
Škody
Šíření
Profesionální likvidace hlodavců
Spolehlivě, rychle a diskrétně Ceník